1. Ročník Border Collie Tour
Lysá Hora
Dnes 16.9.2017 se uskutečnila pilotní akce 1. ročníku Border Collie Tour a to výšlapem na Lysou horu. Počasí jsme všichni sledovali již celý týden a modlili se, aby se trochu umoudřilo. Ráno v den konání mi bylo doručeno několik nemilých zpráv o neúčasti některých přihlášených účastníku a cestou na akci jsem měl obavy, že nakonec půjdu sám.
Po příjezdu na vlakové nádraží města Ostravice jsem si bedlivě prostudoval seznam přihlášených, proškrtal ty, kteří mi cestou napsali, že nepřijdou a pozoroval okolí, jestli se někdo objeví. Už ve vlaku jsem zpozoroval skupinku tří borderek, které cestovaly se mnou a dle konverzace, které vedly jejich paničky jsem usoudil, že sám nakonec nepůjdu. Po chvilce na nástupišti se ke za mnou dorazila mladá slečna a zapsala svého pejska na výstup. Netrvalo dlouho a začali přijíždět další a další chlupáči.
Po necelé hodince, kterou měli účastníci na dojezd, se naše skupinka rozrostla na 20 pejsků. Chvílemi jsem byl zklamán, že se ze 40-ti přihlášených dostavila polovina a někteří neměli ani minutku na to napsat, že vlastně nedorazí, ale byl jsem hrdý na to, že i přes nehezké počasí dorazilo tvrdé jádro naší akce. Každý zapsaný pejsek dostal na cestu balíček s pamlskami pro povzbuzení a někteří páníčci, aby jim to nebylo líto, že nemají nic, dostali samolepky s logem akce případně černé packy na svá vozidla.
Nastala hodina konce příjezdů účastníků a mohlo se začít. Prvotní chvíle byly zaměřeny na základní informace. Takzvaný koutek nudy pana pořadatele, ve kterém se nacházely informace pro účastníky tzn. Jak se půjde, co by neměli pejsci dělat, na co si dát pozor, poděkování sponzorům apod. Po této nudné čtvrthodince se vyrazilo směr vrchol Lysé hory.
První úsek cesty je po asfaltové cestě, kde je třeba dbát zvýšené opatrnosti kvůli zvýšenému pohybu aut. Proto si všichni majitelé hrdě a pečlivě vedli své čtyřnohé miláčky na vodítku. Naše skupinka již od samého začátku budila pozornost a někteří kolemjdoucí se na chvíli zastavovali o co se tady vlastně jedná. První zastávka byla na Opičárně (lanové centrum). Zde jsme se občerstvili, někteří si dali zdravotní pauzu na cigaretu a mohlo se vyrazit dál. V druhém úseku cesty jsme mohli být klidnější, protože zde byl zákaz vjezdu motorovým vozidlům. Někteří tedy odepli své psy z vodítek a nechali je pobíhat po okolí. Vše se samozřejmě neslo v duchu poslušnosti a nenastal nikde problém, že by se pejsci na povely nevraceli nebo na sebe navzájem útočili. Borderky to nesly v duchu soutěživosti, která bude nahoře jako první, a tak páníčci, kteří je měli na postrojích a kolem pasu, neměli s výšlapem v podstatě žádnou práci.
Další pauzu jsme si dali u studánky, kde byla možnost napojit své psy a vytáhnout svačiny. Někteří byli tolik nabití energií, že se rozhodly nás „opustit“ a jít napřed s tím, že počkají nahoře. Naše skupinka se trošku tedy natáhla a měli jsme o něco větší rozestupy, ale pořád jsem na sebe všichni viděli. Po pauze se šlo dál. Začínala zde kamenitá cesta, která vedla až na samotný vrchol. Celou cestu jsme měli oblačno a sem tam jen pár kapek. Ke koci výšlapu se vyměnily role a některé borderky už nesršely takovou energií jako na začátku. Asi jim došlo, že to nemá smysl tahat celou cestu. Nicméně našly se neřízené střely, které měly energie na rozdávání a běhaly po celou cestu s ostatními. Naháněly se jako rakety a běhaly nahoru a dolů. Chtěl bych mít také tolik energie abych měl sílu běhat sem a tam při výstupu.Po 2 hodinách a 15 minutách jsme dorazili na samotný vrchol lysé hory a zde jsme měli chvíli na občerstvení v chatce. Bohužel jsme přišli nevhod, jelikož ani v jedné z chatek nebyla možnost jít se psem dovnitř. Někteří se tady vystřídali na stráži a hlídali psi venku zatímco druzí se ohřáli v teple chatek. Na vrcholu byla oblačnost, mrholilo a bylo pouhých 6 stupňů, tak jsme slavnostní předávání medailí za zdolání vrcholu museli trošku urychlit, jinak bychom asi umrzli. Všech 20 psích účastníků bylo odměněno cennou medailí za jejich statečnost a výdrž jich samotných, a hlavně pevné nervy svých majitelů. Dva pejsci získali navíc malý pohár. Jednalo se o pohár za nejmladšího účastníka akce, který získala fenka Emma Asbrete (9 měsíců) se svým majitele p. Běláčkem a pohár za nejstaršího účastníka akce, který získal Blue Roan Deabei (117 měsíců) se svou majitelkou paní Čapkovou.
Po slavnostním rozdávání cenných medailí a pohárů se někteří vydali směr nádraží a rozloučili se, že už bohužel musí odejít. Ukončili jsme tedy oficiálně akci na samotném vrcholu hory a postupně se odcházelo zpět na nádraží. Je škoda, že se to takto rozpustilo, ale náramně jsme si to všichni užili. Osobně jsem zde našel pár nových přátel, se kterými jsem celou cestu byl v kontaktu a věřím, že budou přátelé každým dalším ročníkem přibývat.
Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří se zúčastnili akce i navzdory škaredému počasí a věřím, že tento ročník nebyl poslední. Rád bych viděl všechny účastníky i na dalších akcích a přivítal ty nové, kteří nemohli přijet nebo se o nás teprve dozvěděli. Bylo mi s vámi skvěle a užil jsem si to. Nyní mohu začít pracovat na dalším ročníku, protože organizace bude těžká a dlouhá. Pejsci byli skvělí a já jsem hrdý na to, že jste vrchol hory všichni statečně pokořili.
Děkuji Veronice Chrobákové za její fotodokumentaci akce a Kateřině Voldřichové za zdravotní pohotovost po celou cestu. Dále bych rád poděkoval našim sponzorům R JET FOR YOU, Tangerine Shop, Torete, DomijanGraphics díky kterým se mohla tato akce uskutečnit.
Tak zase někdy na další akci a děkuji za všechno!
Naštěkanou příště.
Organizátor Aleš
